Klíčenky s věšáčkem jako pocta pilotům RAF
Rozlišovacím znakem čtyř klíčenek jsou kamufláže strojů Supermarine Spitfire, na kterých létali českoslovenští piloti RAF. K nim, jako identifikace jednotlivých kamufláží, patří také věšáček s magnetickým zavěšením klíčenek.

„Generál nebe“ František Peřina
Miloval létání a říkali mu „Generál nebe“. Už v bitvě o Francii se stal stíhacím esem. František Peřina patřil mezi nejlepší. Za bitvy o Francii se zařadil mezi nejúspěšnější letce. Svoje kvality osvědčoval i v 312. čs. peruti RAF.
Ve Spitfiru mk.VB s kódovými písmeny DU-C se zúčastnil několika misí nad okupovanou Evropou. Za mise 3. června 1942 na něm také sestřelil další nepřátelské letadlo a další poškodil.
Jeho vzpomínky jsou zachovány v archivu Paměti národa.

Emil Boček se svým Spitfirem přistál na Ruzyni
Do odboje odcházel Emil Boček ještě jako nezletilý. Do RAF vstupoval jako jeden z nejmladších. Nejdříve působil jako mechanik a v roce 1943 začal studovat pilotní školu. Do československé 310. perutě se dostal v říjnu 1944.
Na Spitfiru Mk.IX s kódovým označením NN-P a už čs. výsostnými znaky přiletěl domů na Ruzyň 13. srpna 1945.
Z armády odešel už v roce 1946 a tím se mu vyhnula ta nejstrašnější vlna komunistických represí, která tzv. „zápaďáky“ postihla. O svém životě nejen v RAF také vyprávěl Paměti národa.

Smik a jeho Spitfire: devět vítězství během několika týdnů.
I přes své mládí vynikal takovým způsobem, že mu Britové svěřili velení jedné ze svých squadron. Otto Smik svůj první turnus odlétal v britských perutích. Na druhý turnus se už mladý pilot slovenské národnosti dostal k československé jednotce. S ní také prodělal boje nad Normandií, než převzal velení britské jednotky
Létal na Spitfiru LF Mk.IXc s kódovými písmeny „NN-N“. Na trupu a křídlech měla stíhačka ještě namalované pruhy, které za invaze do Normandie sloužily pro snadnější identifikaci. Na tomto stroji sestřelil samostatně dvě německé stíhačky a další sestřel si připsal ve spolupráci.
Otto Smik válku nepřežil, padl když mu bylo pouhých 22 let. Jeho výkony jsou ale úctyhodné, připsal si 10 sestřelů, z toho dva ve spolupráci, další dvě letadla sestřelil pravděpodobně a tři poškodil. Na jeho kontě je i sestřel 3 létajících pum V-1 a velké množství pozemních cílů.

Na Spitfiru v Bitvě o Británii – Stanislav Plzák
Bitva o Británii se stala jednou z rozhodujících bitev 2. světové války. RAF bojovala proti několikanásobné německé přesile. Ubránit se Británii pomáhali i Čechoslováci. Jen málo z nich ale tehdy létalo na legendárním Spitfiru. Stanislav Plzák patřil mezi tyto výjimky.
K 19. peruti ho převeleli na konci srpna 1940. Na typu Spitfire Mk.I si také připsal dvě vzdušná vítězství.
Dne 7. srpna 1941 se jeho letka dostala do boje s nepřáteli, ve kterém Plzák podlehl.