Dnes podpis většinou nic nestojí. Podepíšeme smlouvu, petici nebo doručený balík, aniž bychom tomu věnovali příliš pozornosti. Před padesáti lety ale mohl jeden podpis znamenat
ztrátu práce, problémy s dětmi, výslechy, vězení nebo roky života pod dohledem Státní bezpečnosti. Přesto se lidé pod Chartu 77 podepisovali. Podepsat znamenalo vystoupit z řady a říct, že lidská práva nejsou prázdná slova a že svoboda není samozřejmost. Jejich podpis nebyl formalita. Dnes máme možnost podepisovat svobodně. SIGN HERE je proto jen malý papírek. Ale připomíná velkou otázku: Za čím byste byli ochotni stát vy?
O CHARTĚ 77
Jako by tehdy někdo zastavil čas a zhasl světlo. Lidé ohnuli hřbety a pozapomněli na ideály. Většina rezignovala, menšina dokonce neváhala kolaborovat. Tak vypadala česká společnost za takzvané normalizace, tedy v době sovětské okupace po srpnu 1968. Pak se ale objevila Charta 77. Text, který nepožadoval nic víc a nic míň, než aby vláda dodržovala vlastní zákony a mezinárodní závazky. Zlomový dokument, pod který se podepsaly stovky nelhostejných lidí nejrůznějších povolání a názorů. Pramínky svobodného myšlení a kultury, které dosud jen živořily, se spojily do jednoho toku. Na konci tunelu se rozsvítilo a čas se dal zase do běhu…
