Charta 77: Konec bezčasí - limitovaná edice - PŘEDPRODEJ

PŘEDPRODEJ - KNIHA VYJDE NA PŘELOMU LISTOPADU A PROSINCE 2026

Limitovaná verze s obálkou s ilustrací podobizny Václava Havla z konce 70. let od výtvarníka Jána Kurince je vázána v plátně, je opatřená parciálním lakem a vychází v omezeném nákladu 350 ks.

Paměť národa ve spolupráci s nakladatelstvím ARGO připravuje k 50. výročí vzniku Charty 77 stejnojmenný komiks s podtitulem Konec bezčasí. Ze svědectví, která jsou uložena v archivu Paměti národa, jsme vybrali pětici pamětníků, kteří se na vzniku Charty 77 podíleli. Prací na komiksu chceme připomenout nejen osudy autorů dokumentu, ale i hodnoty, o které se opírali a které jsou tak aktuální i dnes.

Charta 77 ukončila období zoufalého normalizačního „bezčasí“ po roce 1968. Prohlášení, kterým signatáři vyzývaly československé úřady, aby dodržovaly lidská práva, jak se k tomu předtím v rámci mezinárodních ujednání zavázaly, se ukázalo jako funkční platforma, na které se mohly sjednotit do té doby roztříštěné a izolované společenské proudy.

V našich příbězích chceme zmapovat kulturní i mezinárodní význam Charty 77 a připomenout odvahu tehdejších signatářů. Osobní ručení signatářů a jejich přihlášení k hodnotám svobody a demokracie rizikům navzdory se staly pomyslným kompasem, který dovedl československou společnost až k pádu komunistického režimu v listopadu 1989.

Příběh Pavla Landovského vysvětluje vznik Charty 77, motivaci jeho autorů a prvních signatářů a připomíná dramatické dění prvních dní roku 1977.

Příběh zpracovávají český filmový publicista, novinář, herec, producent a scenárista Tomáš Baldýnský a výtvarník Richard Fischer, držitel ceny Muriel 2023 za komiks Rváčov.

Byt v pražské Ječné ulici, kam se vedle početné rodiny vešlo spousta dalších svobodomyslných lidí. Byt, kde se potkávali filozofové s máničkami. Domovní prohlídky, výslechy, problémy v práci, ale také pábitelé z undergroundu nebo kytička na připomínku upálení Jana Palacha. To jsou hlavní témata příběhu psycholožky, později i poslankyně a celoživotní lidskoprávní aktivistky Dany Němcové.

Na příběhu pracují spisovatel a historik Dalibor Vácha a autorka komiksů Kateřina Čupová oceněná Zlatou stuhou za komiks Hrnečku vař.

S Ladislavem Hejdánkem se zúčastníme bytového semináře, na který z Francie dorazil i slavný filosof Jacques Derrida – vše pod pečlivým dozorem Státní bezpečnosti zakončeným mezinárodním skandálem. Bytové semináře si tak získaly světovou pozornost a přilákaly řadu uznávaných myslitelů.

Připravují spisovatelka a dlouholetá spolupracovnice Paměti národa Barbora Šťastná a slovenský grafik a ilustrátor Ján Kurinec, autor motivu obálky limitované edice komiksu s Václavem Havlem. (ilustrace bytového semináře od Kateřiny Čupové)

Překladatelka Zdena Tominová zažila odposlechy, sledovačky, výslechovou místnost v Bartolomějské i mlácení. Státní bezpečnost tlačila nejen na ni, ale perzekvovala i jejího manžela a syna. Tominovým nezbylo, než se vystěhovat ze země. Státní bezpečnost pojmenovala akci vynucených emigrací velkoryse: Asanace. 

Asanaci se věnují úspěšná autorka řady biografií Alice Horáčková a česko-americká ilustrátorka a výtvarnice Teresa Kiene. (čb skica)

Příběh Jana Hájka popisuje hledání pomyslných děr v železné oponě dělící tehdejší Evropu a přináší také téma dětí chartistů. Jan pocházel z „nomenklaturní rodiny“, jeho otec Jiří jako ministr zahraničí v srpnu roku 1968 v New Yorku odsoudil srpnovou invazi v roce 68 a později se stal jedním z prvních mluvčích Charty 77. Syn Jan v normalizovaném Československu nemohl studovat, ale díky otcovým kontaktům poznal významné postavy mezinárodní politiky a nakonec se mohl vystěhovat do Norska. 

Autory příběhu jsou spisovatel a kolega z Paměti národa Jan Blažek a mladá výtvarná naděje Maja Chyl, která ráda využívá časově náročnou techniku linorytu.

O odborný dohled nad zpracováním pětice příběhů stejně jako o úvodní slovo a krátké životopisy hrdinů z našeho komiksu se stará náš kolega a spisovatel Jan Blažek ve spolupráci s Michalem Šmídem s indiánským jménem „ten, kdo si všechno pamatuje“ z oddělení dokumentaristiky Paměti národa.