Monografická publikace je prvním pokusem o systematičtější zmapování osudů absolventů FAMU, kteří školu navštěvovali v 60. letech a do praxe nastupovali v prvních rocích normalizace. Třináct rozhovorů s představiteli této ztracené generace (například Moris Issa, Angelika Hanauerová, Edgar Dutka nebo Daniela Fischerová) přináší jedinečná osobní svědectví o éře 60. až 90. let druhé poloviny minulého století. Do širších dějinných a institucionálních souvislostí zasazuje příběhy tvůrců úvodní historická studie.
