HANGÁR: RAF ve vzduchu i na zemi

Paměť národa ve spolupráci s nakladatelstvím ARGO připravili komiks o veteránech RAF s názvem HANGÁR – RAF ve vzduchu i na zemi. Příběh Aloise Šišky z pera Tomáše Baldýnského získal nominaci na cenu Muriel 2024 v kategorii krátkých komiksů. Nominační video:

Pro fajnšmekry jsme připravili celkem 300 ks limitované edice komiksu HANGÁR: RAF ve vzduchu i na zemi s plátěnou vazbou a odlišnou obálkou. Část z tohoto limitovaného nákladu nabízíme zde v předprodeji.

Služba Čechoslováků v RAF je výraznou kapitolou dějin odboje. Ze svědectví, která jsou uložena v archivu Paměti národa, jsme vybrali pětici skutečných životních příběhů, které vytváří pestrý obraz zkušeností veteránů 2. světové války.

Čtenářům chceme zprostředkovat příběh Františka Peřiny, jenž prošel i boji ve Francii a stal se slavným leteckým esem. 

Imrich Gablech byl také stíhacím pilotem. Ten se jako příslušník armády Slovenského štátu odhodlal k nelegálnímu odletu za hranice. Po pádu Polska však byl Sověty uvězněn v gulagu a do Anglie se pak dostal s podlomeným zdravím, ale odhodláním dále létat. 

Naproti tomu Alois Šiška reprezentuje letce z bombardovací perutě. V jeho příběhu se ale objevuje i jedna z nejčernějších obav většiny létajícího personálu – jeho letadlo bylo sestřeleno a strávil nekonečných šest dní v ledových vodách La Manche, než byl objeven Němci. Zbytek války strávil v zajetí. 

Pominuta není ani zkušenost žen. Ty reprezentují příběhy Edith Weitzenové-Nettl a Margity Schneiderové-Rytířové. První pocházela z rodiny německých antifašistů z Liberce. Její jazyková vybavenost jí umožnila pomáhat letcům odposloucháváním německých vysílaček. A Margita Rytířová se dostala společně s dalšími židovskými dětmi do Anglie díky siru Wintonovi. Na prahu dospělosti vstoupila do pomocného ženského letectva. Zde se jako mechanička starala mimo jiné o letadla, s nimiž se pak naši letci vrátili do osvobozené republiky. 

Právě návrat do vlasti pak spojuje všechny příběhy a rozporuplné pocity. Příběhy pamětníků tak ukazují hodnotu svobody, její cenu, smysl a různé způsoby boje za ni.

Kdo se na vzniku komiksu podílí:

Příběh Františka Peřiny zpracovává autorská dvojice spisovatelky, dramaturgyně a dramatičky Terezy Verecké a výtvarníka Richarda Fischera, držitele hlavní ceny Muriel 2023 za komiks Rváčov.  

Aloisi Šiškovi se věnuje Tomáš Baldýnský, český filmový publicista, novinář, herec, producent a scenárista, spolu s Michalem Kociánem, ilustrátorem řady skvělých komiksů, který se ujal i obálky našeho HANGÁRU. Podle předlohy titulní strany vznikla i edice triček.

Na příběhu slovenského stíhače Imricha Gablecha se podílí historik a spisovatel Dalibor Vácha spolu s nejmladším členem týmu, držitelem studentské ceny Muriel 2023 za Trať, Martinem Schützem.

Margity Schneiderové-Rytířové se ujal náš kolega a spisovatel Jan Blažek, spoludržitel Zlaté stuhy 2022 za komiks Odsunuté děti (Paměť národa), a na jejím příběhu spolupracuje s dramaturgyní alternativního a loutkového divadla, ilustrátorkou a autorkou komiksů Kristýnou Plíhalovou.

Druhým ze spoludržitelů ceny Zlatá stuha 2022 za komiks Odsunuté děti je spisovatel a publicista Marek Toman, který spolu s výtvarníkem a ilustrátorem Stanislavem Setinským zpracovává příběh Edith Weitzenové-Nettl.

Odborný dohled nad zpracováním životních příběhů pětice hrdinů, nad významnými událostmi a osudovými zvraty drží vedoucí dokumentaristiky Paměti národa, František Štambera. Velký fanoušek RAF a znalec detailů.