Příště nás najdete v Brně u Jošta od 30. 11. do 3. 12.
I letos můžete až do 21. prosince 2 x týdně vyzvedávat zboží v pražském skladu :) Víc informací v kontaktech.
Pánské trenýrky a trika Normalizace, Sametová revoluce, Milada Horáková, Odboj a Legionáři lze objednávat jen do 9. prosince. Pak zas až po Vánocích.
Popis produktu
Nakladatelství: Revolver Revue
V letním čísle pokračuje série esejů věnovaných mimořádným osobnostem současného a nedávného Česka. Po portrétu lékaře Vladimíra Kozy a „křesťana kverulanta“ Augustina Navrátila představuje Adam Drda Annu Magdalenu Schwarzovou, „Židovku, která konvertovala ke katolicismu, přežila Terezín, byla znovu vězněna po únoru 1948, i za normalizace patřila k protikomunistické opozici“ a svůj pevný charakter osvědčuje dodnes coby řeholnice v krakovském klášteře bosých karmelitánek.
Dosud nepublikované básně z posledních let poskytl RR J. H. Krchovský. Pod názvem Mrtví mohou, ba musí tančit přinášíme také záznam besedy s ním, kterou vloni na podzim v Paříži moderoval Jean-Gaspard Páleníček. Dalším z básníků tzv. druhé generace českého undergroundu zastoupeným v letní RR je Martin Socha; zveřejňujeme jeho Anagramy. „Svatá jsi Ty, česká řeč / Jsi naše ochrana a meč / Všechny aktivity / Obětujeme Ti / Až přijde poslední křeč“ – od počátku roku 2012 skládá limeriky, i v češtině, při zdravotních procházkách někdejší profesor slavistiky na Harvard University, Princeton University a Indiana University Charles Townsend.
„Chtěli jsme ještě. Bouchali jsme vidličkami do stolu, klepali jsme lžícemi o prázdné misky, měli jsme hlad. Chtěli jsme ještě větší virvál, ještě větší brajgl. Otáčeli jsme knoflíkem na televizi, až nás v uších řezal křik naštvaných chlápků. Chtěli jsme ještě víc hudby z rádia, chtěli jsme beaty, chtěli jsme rock. Chtěli jsme mít na vyzáblých rukou svaly.“ S úvodem Petra Onufera a v překladu Olgy Bártové přinášíme v Čechách poprvé ukázku z románového debutu Justina Torrese, jehož vydání před dvěma lety vzbudilo v angloamerickém světě téměř bezvýhradné nadšení. Obsáhlá korespondence Stanisława Lema se Sławomirem Mrożkem započala v roce 1956, kdy se mladší spisovatel obrátil na kolegu s prosbou o konzultaci jedné své prózy – výběr pro RR přeložila Helena Stachová.
Obsáhlý blok o Blexbolexovi, který je jedním z nejvýraznějších současných grafiků a autorů obrazových knih, připravili Juraj a Tereza Horváthovi. Autorem cyklu industriálních kreseb s názvem Metropolis je Ivo Pelichovský. „Přinejmenším svým osudem jsou práce tohoto souboru něčím, co patrně nemá v české fotografii obdobu. Dobré dílo dotvořené velkou vodou,“ píše Viktor Karlík o desítkách let starých a zde poprvé zveřejněných fotografiích Ondřeje Němce. Karel Haloun se zamýšlí na fenoménem tvarů vznikajících při opravách silnic, pokračuje cyklus designéra Petra Babáka i řada Ateliérů (tentokrát u Jiřího Štourače). Základem jednoho z nových grafických alb Viktora Karlíka se staly výstřižky z normalizačního tisku.
KunstWerk vytvořil soubor My a On, vyrovnávající se s faktem odchodu Václava Klause coby hlavy státu. „Nezávislost byla samozřejmostí,“ říká Blumfeld S. M. (Čaroděj) v rozhovoru o jeho snímku 1984 a jiných „filmovým samizdatech“. Pro další díl Scenáristické dílny vybral Martin Ryšavý práce studentky FAMU Lucie Bokšteflové. Couleur se jako vždy věnuje kritické reflexi aktuálního kulturního a společenského dění. V eseji s názvem „Náš“ Bohumil Kubišta očima amerických historiků umění sleduje Petr Jindra pozoruhodný fenomén současného zahraničního zájmu o Kubištovo dílo.
Přílohou letní RR je další Jedna věta, tentokrát od výtvarné kritičky, kurátorky a historičky umění Ludmily Vachtové.
