Křehkost, rozhodnost, solidarita, brutalita. Neznalému pozorovateli může připadat hardcore-punková subkultura plná protikladů a nesrozumitelná, příliš divoká, nespoutaná a nebezpečná. Jenže za stěnou hluku, agresivních kytarových riffů a extatického křiku lze především slyšet tlukot lidského srdce.
Banán se na scéně aktivně pohybuje už více než 25 let a ve svém knižním rozhovoru mluví o ideálech, kvůli nimž se kdysi odcizil své rodině, o koncertech a legendárních klubech, o pendlování mezi šumavskými samotami a pražskými prodejnami desek, o empatii, politickém aktivismu, festivalu May Day a mnohaleté spolupráci s Antifašistickou akcí. Prozrazuje, co se stalo, když jeho kapela vyhrála Anděla, co jej spojovalo s Miss České republiky a jak tohle vše souvisí s punkovou etikou a jeho vnitřním nastavením. A nebojí se mluvit velmi otevřeně, o ostatních i o sobě. Pokud jste straight edge a nepijete alkohol jako Banán, pamatujete si toho opravdu hodně.
